Pečeť, latinsky sigillum, je znamení nebo text (též oboje) otištěné pečetidlem do vosku, kovu, laku apod., symbolizující konkrétní fyzickou či právní osobu. Podstatou pečeti je znak nebo obraz v pečetním poli. Pečeť slouží především k ověřování a zajišťování právní platnosti a správnosti písemného pořízení. Pečeť byla užívána na písemnostech od 7. století jako náhrada podpisu.
Rozlišuje se pečeť nápisová, obrazová, portrétní, znaková a kombinovaná. Z hlediska struktury se pečeť dělí na mincovní, tj. dvoustranné (avers i revers mají stejný rozměr a doplňují se) a na jednostranné. Studiem pečetí se zabývá pomocná věda historická zvaná sfragistika.
V roce 1820 pečetila obec Mrlínek typářem, v jehož pečetním poli kráčí po rovné půdě jelen s odvrácenou hlavou, po stranách rostou stromy. U hlavy jelena je písmeno P, v dolní části majuskulní písmena M S. Pečeť má kruhový tvar, nejběžnější a nejobvyklejší tvar pečeti.
Autor návrhu znaku a praporu obce upravil pečetní symbol do podoby jelena, přeskakujícího figuru tvrze. Základní zelená barva štítu i listu praporu byla převzata z erbu Obešlíků z Lipultovic, za nichž je tvrz v Mrlíně poprvé připomínána (v roce 1520). Barvy jelena (stříbrný s červenou zbrojí) byly též erbovními barvami Prusinovských z Víckova - za těchto pánů je vesnice poprvé jmenována jako součást bystřického panství.
Podle § 5 zákona č. 128/2000 Sb.o obcích (obecní zřízení) a v souladu s § 29 odst. 3/ zákona č. 90/1995 Sb.o jednacím řádu Poslanecké sněmovny rozhodnutím č. 87 ze dne 27. června 2001 udělil předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Václav Klaus obci Mrlínku znak a prapor. Dne 14. srpna 2001 písemně sdělil výsledek svého rozhodnutí starostovi obce Pavlu Tomáškovi, členům obecního zastupitelstva a všem občanům obce Mrlínek.
Se znakem a praporem obce byli občané Mrlínka seznámeni na veřejné schůzi místního obecního úřadu.