První zmínka o Mrlínku atd...
Z r. 1301 - je zřejmě nejstarší zmínka o Mrlínu, jehož vlastníkem je Albert a jeho syn Alšík z Mrlína.
1348 - Vavřinec z Količína postoupil Mrlín svému zeti Oldřichovi.
1358 - Je vedle osady Mrlín prvně zmiňována i osada Horní Mrlín stojící v těsné blízkosti
1358/1359 – získal Mikuláš z Malenovic - držitel vsi Tvrdíkova neznámé polohy - od Stacha Dlouhého a Ješka Schütze (Sücze) z Loukova Horní Mrlín (se 7 lány v Loukově a Novou Vsí) a
r. 1365 zapsal to vše bystřickému Bočkovi z Kunštátu k obřanskému zboží, při němž Bystřici zůstal pak Horní Mrlín trvale.
V r. 1447 je poslední zmínka o vsi Horní Mrlín, který míval vlastí vrchnost sídlící na výstavné tvrzi. Horní Mrlín postihl pravděpodobně osud mnohých, když během válek, zejména česko-uherských v polovině 15. století, mnohá ves lehla popelem. Obyvatelé se rozprchli nebo byli odvlečeni do zajetí a obec zpustla. Tak se stalo, že
r. 1555 se objevuje v zemských deskách pod názvem "pustý Mrlínek" a
r. 1650 pustý Mrlínek na Bystřicku - vedle nepustého Mrlínku na panství dřevohostickém. Dolní Mrlín
1365 - Albrecht ze Šternberka zapisuje svou polovinu Bystřického panství včetně vsi Mrlín Bočkovi k Kunštátu, pradědu krále Jiřího z Poděbrad a budovateli hradu Obřany.
r. 1365 - patří Mrlín, jako osada nejen Bočkovi z Kunštátu, ale také Svatoboru z Mrlína zvaného taky "Svatouš z Mrlína", který staví tvrz. Krátce před svou smrti prodal Boček celé panství bystřicko-obřanské moravskému markraběti Janovi, bratru Karla IV., a tak se stalo toto zboží na řadu let zeměpanským
1373 -1444. Další držitel je Výšek ze Závořic, jenž jej prodal
r. 1385 i s mlýnem Tomášovi Hrbovi ze Rži (?). Počátkem 16.století byl Mrlínek samostatným statečkem s rytířským sídlem (tvrz je poprvé připomínána
r. 1520, kdy ji Václav Obešlik z Lipultovic i s vesnicí přenechal Jeronýmovi z Baště. V polovině 16. století osada za neznámých okolností zpustla a jako pustá je uváděna ještě v
r. 1552, ale záhy byla znovu osídlena od
r. 1555 náležela k bystřickému panství. Tvrz již obnovena nebyla, neznáme ani místo, kde stála.
r. 1558 Burián Barský z Baště zanechává již Mrlínek Vilémovi z Žerotína panství dřevohostickému (v.t.), kdež
r. 1598 ujal se Karel starší z Žerotína svých poddaných v Mrlínku proti škodám myslivosti pana Želeckého z Počenic a na Všechovicích na nich spáchaným. Nedivno tedy, že i Mrlinští vděčně vzpomínali Karla z Žerotína, netrvajíce při jeho víře, neboť ještě
r. 1651 bylo v Mrlínku jen 25 katolíků vedle 40 nekatolíků.
r. 1650 – 1674 Hrabě Jan Rotta vystavěl za své vlády nedaleko Mrlínka "Nový dvůr" (zv. ve Statutu hosp. "Novoveský"). Tak jak jinde, tak i v Mrlínku byla založena
r. 1747 zákupní rychta. Poté pak nový Mrlín - Mrlínek, zmenšený o zaniklý, opustlý Horní Mrlín takto:
r. 1674 měl z 22 usedlostí ještě 9 pustých, byl tedy poměrně nejpustější obcí na panství bystřickém.
